O mně

Mám dlouholetou praxi s individuálním vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně PAS).

Jsem lektorka metody FIE (Feuersteinovo instrumentální obohacování) a pracuji s vybranými instrumenty. Při své práci uplatňuji principy zprostředkovaného učení, které podporují rozvoj samostatného myšlení, vnímání a schopnosti učit se. Výuku vždy přizpůsobuji individuálním potřebám a možnostem dítěte s cílem rozvíjet jeho vlastní potenciál přirozenou a citlivou cestou.

Spolupracuji s rodiči dětí s neurokognitivní odlišností, přičemž vycházím z principů neurodiverzity a respektu k individualitě dítěte. 

Neurodiverzita – přirozená rozmanitost neurokognitivního fungování

Pojem neurodiverzita označuje přirozenou variabilitu lidských mozků a způsobů myšlení. Stejně jako se lišíme fyzickými rysy či kulturním zázemím, existují také rozdíly v tom, jak jednotlivci vnímají svět, zpracovávají informace, komunikují a učí se. Neurodiverzita vychází z předpokladu, že tyto rozdíly nejsou chybou systému, ale běžnou součástí lidské variability.

Neurodivergence a neurotypičnost

Pojem neurodivergentní osoba označuje jednotlivce, jehož neurokognitivní fungování se odlišuje od společensky dominantní normy. Do této skupiny zpravidla spadají lidé s diagnózami, jako jsou:

• porucha autistického spektra (PAS),

• porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD),

• dyslexie a jiné specifické poruchy učení,

• úzkostné poruchy,

• poruchy nálady,

• mentální postižení či schizofrenie.

Naopak neurotypický člověk je jedinec, jehož způsob vnímání a zpracování informací odpovídá většinovému standardu, tedy stylu, který je běžně považován za „normální“ v dané společnosti.

Neurodiverzita není diagnóza, ale koncept rozmanitosti lidské mysli. Představuje rámec, ve kterém lze chápat a hodnotit neurologické odlišnosti mimo patologizující jazyk. Umožňuje vnímat odlišné způsoby myšlení jako hodnotné a přínosné – nejen pro jedince samotné, ale i pro celou společnost.